|
|
Naturkulturstadt Brno Židenice – Centrum lokální komunity, reflexe tradice a autonomie
Vaculíková, Klára ; Bindr, Tomáš (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Práce se zabývá obnovou kulturní krajiny, pozastavením její degradace a prací s fragmenty původní vesnické zástavby v novém kontextu, který jim dala významná urbánní změna. Cílem je tvorba lokálních center posilujících obdělávání půdy, které je zásadní pro ekosystém kulturní krajiny a paralelní benefity lokální produkce a rekreace pro místní obyvatele Dvě silné polarity - městské centrum a biocentrum - v těsném sousedství vytváří otázku jejich vzájemných vztahů a jejich možných vztahů v budoucnosti. Po připojení vsi Židenice k Brnu roku 1919 a necitlivé sanaci původní návsi a historického centra v 80. letech docházelo nejenom k strukturální proměně sídla, vykořenění vesnice a její kultury, ale ruku v ruce i k proměně a degradaci přilehlé kulturní krajiny, sadů, vinic a polí na židenickém kopci. Také pomocí sepsaných vzpomínek spisovatele Bohumila Hrabala, který se na tomto místě narodil a prožil mnoho let svého života ještě předtím, než byla vesnice městem zdeformována, se nám připomíná důležitost této opomíjené vrstvy sídla a její vztah ke krajině.
|
|
|
The Topos of Being on the Way in selected prosaic works of Peter Henisch
KÜGEL KARKUŠOVÁ, Petra
Tato literárně-vědecká práce se zabývá analýzou vybraných románů rakouského autora Petera Henische. Tezí této práce je, že autor používá určitou literární strategii, která se ukazuje ve čtyřech universálních tématech, jež se dají shrnout pod topos {\clq}qUnterwegssein (volně přeloženo {\clq}qna cestě``). Těmito universálními tématy jsou Grenzenüberschreiten (překračování hranic), Generationenkonflikt (generační konflikt), Gesellschaftskritik (kritika společnosti) a Interkulturalität (interkulturalita). Tato teze je dokazována na třech románech {\clq}Die kleine Figur meines Vaters` (1975), {\clq}Schwarzer Peter` (2000) a {\clq}Die schwangere Madonna` (2005), protože právě v nich tato jmenovaná témata dominují. Prvním krokem analýzy je interpretace jednotlivých románů, jejíž cílem je jasné ohraničení a definování čtyř univerzálních témat. Každé z těchto témat je pak v jednotlivých románech děleno na různé aspekty, které jsou podloženy citáty. Druhým krokem je pak porovnání těchto aspektů metodou paralelních míst. Výsledkem tohoto srovnání je zjištění, že ve všech třech románech se vyskytuje několik shodných aspektů. Dále jsou přítomny i další aspekty objevující se jen v některých románech, které ale také existenci univerzálních témat potvrzují. Důkazem toho, že tato témata se vyskytují v několika románech opakovaně, je potvrzena i má teze literární strategie.
|
|
|
Naturkulturstadt Brno Židenice – Centrum lokální komunity, reflexe tradice a autonomie
Vaculíková, Klára ; Bindr, Tomáš (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Práce se zabývá obnovou kulturní krajiny, pozastavením její degradace a prací s fragmenty původní vesnické zástavby v novém kontextu, který jim dala významná urbánní změna. Dvě silné polarity - městské centrum a biocentrum - v těsném sousedství vytváří otázku jejich vzájemných vztahů a jejich možných vztahů v budoucnosti. Po připojení vsi Židenice k Brnu roku 1919 a necitlivé sanaci původní návsi a historického centra v 80. letech docházelo nejenom k strukturální proměně sídla, vykořenění vesnice a její kultury, ale ruku v ruce i k proměně a degradaci přilehlé kulturní krajiny, sadů, vinic a polí na židenickém kopci. Také pomocí sepsaných vzpomínek spisovatele Bohumila Hrabala, který se na tomto místě narodil a prožil mnoho let svého života ještě předtím, než byla vesnice městem zdeformována, se nám připomíná důležitost této opomíjené vrstvy sídla a její vztah ke krajině. Úvahu uzavírá návrh komunitního centra se zaměřením na propojení kultury a pěstování.
|
|
|
Naturkulturstadt Brno Židenice – Centrum lokální komunity, reflexe tradice a autonomie
Vaculíková, Klára ; Bindr, Tomáš (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Práce se zabývá obnovou kulturní krajiny, pozastavením její degradace a prací s fragmenty původní vesnické zástavby v novém kontextu, který jim dala významná urbánní změna. Cílem je tvorba lokálních center posilujících obdělávání půdy, které je zásadní pro ekosystém kulturní krajiny a paralelní benefity lokální produkce a rekreace pro místní obyvatele Dvě silné polarity - městské centrum a biocentrum - v těsném sousedství vytváří otázku jejich vzájemných vztahů a jejich možných vztahů v budoucnosti. Po připojení vsi Židenice k Brnu roku 1919 a necitlivé sanaci původní návsi a historického centra v 80. letech docházelo nejenom k strukturální proměně sídla, vykořenění vesnice a její kultury, ale ruku v ruce i k proměně a degradaci přilehlé kulturní krajiny, sadů, vinic a polí na židenickém kopci. Také pomocí sepsaných vzpomínek spisovatele Bohumila Hrabala, který se na tomto místě narodil a prožil mnoho let svého života ještě předtím, než byla vesnice městem zdeformována, se nám připomíná důležitost této opomíjené vrstvy sídla a její vztah ke krajině.
|
|
|
Místo lesa v literárních pramenech 14.-15. století v česko-francouzsko-anglické perspektivě
Turek, Matouš ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Woitsch, Jiří (oponent)
Diplomová práce představuje a analyzuje způsoby, kterými byl v pozdněstředověkých literárních pramenech zpracováván motiv lesa jako prvek tematické a kompoziční výstavby textu. Teoretickým východiskem práce je koncept diachronní recepce a adaptací textu, při nichž dochází k přenosu a zároveň proměně užití topoi, kterou práce dává do souvislosti s vývojem literárního chronotopu signalizujícím změnu horizontu očekávání publika. Pramenná základna pro analýzu spočívá z větší části v českých pramenech dlouhého 14. století - dvorských a rytířských románech, staročeské veršované legendě o svatém Prokopu a Dalimilově kronice -, menší část práce je věnována představení jednotlivých tendencí ve vývoji užití topos lesa v anglické a francouzské literární alegorii 14. a 15. století. V podrobném srovnání konkrétních staročeských textových pasáží s jejich předlohami v jiných jazycích (středohornoněmčina, latina) práce na příkladu topos lesa ukazuje, že topoi nejsou ustálenými, neměnnými klišé, ale naopak procházejí intenzivními proměnami funkčními, obsahovými a tematickými.
|
|
|
Poetika prostoru v Alexandrijském kvartetu.
Malý, Lukáš ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Pokorný, Martin (oponent)
Poetiku prostoru v Alexandrijském kvartetu tvoří několikaúrovňová struktura. Tato poetika je úzce svázána s ústředním prostorem příběhu Alexandrií, která je zároveň jedním z témat románu. Jednotlivé roviny navrhuji v souvislosti s různými teoretickými koncepcemi, které následně využívám pro vlastní analýzu. Alexandrie je nejprve estetickou kulisou příběhu, kterou ztvárňují popisné pasáže. Silně subjektivní a lyrizované popisy města zakládají celkové naladění vyprávění a potenciálně podporují experienciální iluzi čtenáře. Alexandrie a její specifičnost je dále modulována a tematizována jejími ozvláštněnými makrostrukturními podmínkami, které ohraničují Alexandrii jakožto autonomní fikční prostor s vlastními pravidly uvnitř fikčního světa románu. Součástí poetiky prostoru v románu je i ztvárnění časoprostorových aspektů skutečnosti (chronotopu), a to jak na úrovni příběhu, tak na úrovni vyprávění. Alexandrie je dále explicitní rétorikou i skrze sémantickou indexaci personifikována a vstupuje do sémantických vztahů s postavami a událostmi. Jednotlivé úrovně se komplementárně doplňují a jsou součástí sémantického gesta románu. Alexandrie se stává samostatným znakem, mytickou entitou, jejíž význam interpretuji v poslední části této diplomové práce. V závěru jsou naznačeny možnosti srovnání poetiky...
|
|
|
Charaktery prostoru Trýznivého města Daniely Hodrové
Macháčková, Klára ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce interpretuje trilogii Trýznivé město (obsahující části Podobojí, Kukly a Théta) české prozaičky a teoretičky románu Daniely Hodrové. Komplexní románová struktura se v analýze "otevírá" skrze kategorie prostoru a postav; osou práce je teze, že místa v poetice D. Hodrové mohou nabývat určitých bytostných rysů (paměť, vůle, charakter atd.) a naopak, že určité postavy splývají s prostorem, který obývají. I přes nápadné sepětí obou kategorií jsou obě hlavní oblasti práce pojednávané odděleně, a to následovně: po vymezení východisek (přičemž základ sekundární literatury tvoří odborné práce D. Hodrové) se soustředíme nejprve na vymezení jednotlivých topoi (tedy "literárně zatížených" míst, příkladem je hora, soutěska, propast a další) a popisu jejich konotací se zřetelem k celkovému smyslu trilogie; pozornost bude věnována také prostorům netopografickým (tzn. předmětům a částem těla). Poté se zaměříme na problematiku postav, zejména na jejich hraniční statut mezi osobností, byť fiktivní, a literárním konstruktem plnícím určitou obecnější funkci, a na jejich proměny prostupující celým dílem. Závěrečná část věnovaná aspektu pohybu je vedle zmíněných dvou kategorií pomyslnou třetí osou, usouvztažňující poznatky předcházejících kapitol, zabývající se nejen pohybem postav v prostoru a...
|
|
|
Prague as a Literary Topos by French authors
Šimr, Patrik ; Fučíková, Milena (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
Diplomová práce psaná ve francouzském jazyce "Le topos de Prague dans la littérature francaise" analyzuje literární texty: Le Passant de Prague a Zone, Guillaume Apollinaire, L'insoutenable légèreté de l'être, Milan Kundera, HHhH, Laurent Binet, La vie brève de Jan Palach, Anthony Sitruk, Mémoires d'outre-tombe, René de Chateaubriand, Les Lettres, Prosper Mérimée a báseň Karlův most z Cycle de Prague, Serge Patrice Thibodeau. Důraz je v hlavní části práce kladen na využití jedinečného toposu Prahy, účel jeho výběru, roli a funkci v literárním textu, stejně jako intertextuální provázanost s jinými díly pracujícími s motivem Prahy. V úplném úvodu práce je tento literárně teoretický pojem definován a demonstrován i na jiných příkladech, než je toto hlavní město, jelikož existuje více definicí a nejednoznačnost chápání tohoto pojmu by mohla způsobit obtíže při interpretaci výsledků analýzy textů. Výsledkem práce je množstvím omezený, přesto tři století a vícero žánrů pokrývající soubor frankofonních textů, které pracují s toposem Prahy, obohacený v závěru práce o didaktický nástin využití výsledků, potažmo tématu práce obecně, v hodinách francouzského jazyka na českých školách. KLÍČOVÁ SLOVA topos; Praha; francouzská literatura; Apollinaire; Kundera; Binet; Sitruk; Chateaubriand; Mérimée; Thibodeau;
|
|
| |
|
|
Hranice labyrintu. Poetika prostoru italského postmoderního románu
Čaplyginová, Olga ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Pelán, Jiří (oponent) ; Pechar, Jiří (oponent)
Dizertační práce s názvem Hranice labyrintu a podtitulem Poetika prostoru italského postmoderního románu usiluje o konkretizaci a přesnější definici žánru postmoderního románu skrze analýzu literárního prostoru. Formálně je práce rozdělena do tří částí. První část práce se snaží o teoretický úvod do problematiky tří okruhů souvisejících s uvedeným tématem, a sice definice postmoderny a postmodernismu, žánru románu samotného a v neposlední řadě do studia prostoru v literatuře. Obsahem druhé části práce je již vlastní literárněvědná analýza zvolených románů (Città invisibili a Se una notte d'inverno un viaggiatore Itala Calvina, Notturno indiano Antonia Tabucchiho, Comici spaventati guerrieri Stefana Benniho a Oceano mare a City Alessandra Baricca), která sleduje tři základní a nejčastější prostorová topoi, jež se v těchto románech vyskytují, a sice topos města, domu-hotelu a cesty. Závěrečný, třetí oddíl pak shrnuje vysledované aspekty a charakteristiky a snaží se na jejich základě stanovit určitý zobecňující časoprostorový princip, pomocí kterého by bylo alespoň částečné možné charakterizovat postmoderní román jako samostatný žánr.
|
host ::
RSS.